Kurz pečení chleba. Přesně tohle spojení tří slov jsem před několika lety napsala do Googlu. Dostala jsem od holek z Vranova žitný kvásek, chtěla jsem dobrý domácí chléb, ale nevěděla co s tím..?
Chtěla jsem kurz, kde dostanu ucelenou a komplexní informaci o tom, co dělat s kváskem, jak ho udržet živý a zdravý, jak založím kvas, jak udělám těsto, jak ho uhnětu, jak dlouho kyne a kde. Bylo toho opravdu moc, co jsem chtěla vědět. Jsem přímočarý beran, takže nejlépe HNED! Nakoupila jsem si knihy o dané problematice, něco pochytila na internetu, ale já když se pro něco rozhodnu, tak se mi nechce ztrácet čas zkoušením pokus – omyl. Nabouchala jsem se informacemi sama a pustila se do toho. Po pár desítkách upečených chlebů jsem si domů pozvala kamarádky a známé z blízkého okolí, které měly zájem naučit se péct domácí kváskový chléb a uspořádala jsem doma pár „Chlebánkových dýchánků“.
Bylo to úžasné. Setkaly jsme o víkendu, já napekla chleby, vypracovala skripta s recepty, nakoupila ošatky a kostra kurzu byla na světě. Zjistila jsem, že mě to náramně baví! Baví mě o procesu zrání chleba, o kvásku, o kynutí i pečení povídat klidně i několik hodin! Fotky jsou přímo z Dýchánků z roku 2014 a moc za ně děkuji Evě Tomalové.
A tak se zrodila vášeň pro kváskové domácí pečení a o předávání informací dál. Začátkem roku 2015 jsem oslovila a pozvala do Znojma úžasnou Markétu Vajnarovou, která je pro mě zakladatelkou bezlepkového kváskového pečení chleba. Já sama mám celiakii, dodržuji bezlepkovou dietu a chleba je u bezlepkářů vážný problém. Tímto ještě jednou díky Markétce za úžasné bezlepkové recepty, které s radostí předávám dál lidem, kteří potřebují žít bez lepku. Bezlepkový kvásek mám stále ten ze severu Čech, takže už má taky pár let.
U bezlepkových kurzů pociťuji silnou vděčnost klientů, kteří ty bezlepkové výborné kváskové chleby ochutnají a mohou si je péct poté doma. Já sama jsem za tak dobrý chléb bez lepku vděčná.
Kurzy pečení chleba nyní probíhají po celé České republice, jak klasické, tak bezlepkové. Už jsem dělala i kurz rodinný (sestry, švagrové, sestřenice a babičky), nebo kurz přátelský (pár kamarádek se domluvilo a kurz se uskutečnil u jedné z nich). Tímto zdravím Bohyně kuchyně a přilehlé okolí.
Minulý rok jsem ale poprvé vycestovala na kurz pečení chleba do zahraničí. Což jsem ale v té době nevěděla, že se tak stane. Ale pěkně popořádku. Psalo se září roku 2015. Sestřenice žijící v Irsku se vdávala a moc toužila naučit se péct dobrý kváskový chléb. Já se svým mužem tam letěla s další půlkou rodiny především proto, že jsme si jeli užít svatební týden do Irska a ne péct chleba. A už vůbec ne dělat kurz pečení chleba. Nicméně začalo to už v letadle. Manžel v letadle položil pro mě zcela jasnou otázku: „Že ty ho máš s sebou?? A máš ho tady v letadle?!?“ Jo, měla jsem jsem ho tam. Ne ho, ale měla jsem JE tam! V příručním baťůžku se hezky k sobě tulili… oba kvásky – žitný vranovský i ústecký bezlepkový.
Po příletu do Irska jsem je hezky uložila do lednice a jejich čas o pár dní později přišel. Nakoupili jsme suroviny a šli jsme do toho! Soukromý kurz se moc vyvedl, sestřenice Monika a její nastávající muž Marc byli nadšení z domácích kváskových dobrot a já tímto moc děkuji za rozšíření obzorů a možnost předávat zkušenosti až v Irsku. Těším se, že třeba jednou zorganizujeme kurz pečení chleba v Irsku pro širší veřejnost – těším se na české a slovenské přátele žijící v Irsku! 😉
A víte, co mě na kurzech pečení chleba baví nejvíc? Ta živelnost, ta rozmanitost lidí, kteří se na kurzu sejdou, že jsme spolu, že spolu sdílíme názory a informace, mluvíme spolu o pečení, o chlebu, o něčem, co je živé, co je naše.
To je český kváskový domácí CHLÉB.