Harmonie na Šumavě

Harmonie na Šumavě

Všichni máme rádi harmonii. A my do Harmonie jezdíme. Mám skvělou kamarádku na Šumavě, která má se svým mužem úžasný Penzion Harmonie na Šumavě nedaleko Prachatic. Je to penzion, kde harmonie skutečně panuje. Nejen, že se ocitnete na samotě u lesa uprostřed šumavské přírody, ale přivítají vás manželé Kubešovi s otevřenou náručí. Ubytují vás v krásných, čistých pokojích, skvěle a s láskou vaří domácí jídla (včetně bezlepkových či veganských variant) a ještě vás i opečují a pohýčkají (masáže, infrasauna, koupací sud). Jezdíme tam s rodinou i s přáteli v jakémkoliv ročním období několikrát do roka.

penzion-harmonie

Proč to ale všechno píši. Martina Kubešová peče svým hostům mimo jiné i kváskové pečivo. Od chleba všeho druhu až po vánočky či mazance. Martina je mi velkou inspirací, má totiž dar. Kuchyňskou váhu moc nepoužívá, ale je silně napojena na intuici a má neuvěřitelný cit pro věc. Takže zadělá kvas, přidá co ji napadne a je z toho vždy úžasný výsledek. Martinu jsem požádala, aby mi napsala, jak se ke kváskovému pečení dostala.

„Gabi jsem poznala při úplně jiné příležitosti než je pečení kváskového chleba. Setkání s ní je zážitek, který ze své paměti nevymažete, naopak vyhledáváte další a další setkání. Byla jsem svědkem, když předávala své zkušenosti s pečením chleba na svém kurzu. Uvědomila jsem si, kolik pokusů a omylů bych si ušetřila, kdybych kurz absolvovala. Leč v době mých kváskových začátků jsme se ještě neznaly. Na kurzech pečení kváskového pečiva pod taktovkou Gabi se naučíte nejenom péct chleba, ale také se zasmějete, možná se nakazíte její živelností a zcela určitě nabudete dojmu, že péct chleba je především radost. Více takových žen. S láskou Martina“

rohanov8

Na fotce já s Martinou v Penzionu Harmonie v půli dubna s bezlepkovým dortem, který mi upekla k narozeninám. Ještě jednou díky Marti!

Martina Kubešová píše:

„Moje cesta ke kváskovému pečení“

„Před několika lety jsme se s manželem přestěhovali z rušného města na samotu. Do malého penzionu. Do lesa deset kroků, do nejbližšího obchodu šest kilometrů. Naučila jsem se nakupovat do zásoby. Mouky, cukr, těstoviny, rýži, vše po větším balení než jsem byla zvyklá ve městě, kde jsem z oken kuchyně koukala na Penny market.
Pomalu jsem přivykala životu na samotě u lesa. V létě bylo hostů mnoho a tak nebyl problém jezdit denně ráno pro čerstvé pečivo. Hlavní sezóna skončila, ubytovaných ubylo a tak jezdit každé ráno pro 4 rohlíky a čtvrtku chleba bylo dost nepraktické a neekonomické. Ale i když jsme byli bez hostů, nechtělo se nám denně pro pečivo jezdit a jíst několikadenní pečivo, které po pár dnech chytlo zelený kabátek se nám fakt nechtělo. A tak jsem hledala způsoby, jak mít dobré a čerstvé pečivo. Začala jsem domácí pekárnou a kupovanými směsmi různých rustikálních, cereálních a jiných chlebů. Dobrý, avšak pořád jsem cítila, že to není ono. Vzpomínala jsem na své dětství, které jsem trávila hodně u svých prarodičů a vybavila se mi vzpomínka na kulatý chléb, který babička uchovávala jen tak v plátýnku a který se pekl jednou týdně. Chléb se jedl dokud se nesnědl. Žádná kyselost, žádná plíseň. Pravda ke konci už nebyl tak měkký, přesto stále dobrý. Jelikož prarodiče již dlouho na tomto světě nejsou, ptala jsem se svých rodičů.
„Tati pamatuješ na takový ten veliký bochník, co ho babička schovávala do utěrky? Když ho děda krájel, byl celý od mouky?

Co to bylo za chleba? To byl kváskový chléb. Babička vždycky nakrmila žitný kvásek, pak zadělala těsto, které dlouho kynulo, no a pak se sázel do pece. To už je minulost, takhle se dnes už chleba nepeče. Dnes se všude dávají kvasnice,“ odpověděl otec. A tak jsem „googlovala“. A úspěšně! Našla jsem recept na kváskový chléb. Nevím jestli to taky tak máte, ale já, jak se pro něco nadchnu, tak včera bylo pozdě. Kdeže bych čekala, až někde seženu kvásek. Udělám si ho sama. A tak jsem každý den krmila a krmila až byl kvásek na světě. Zadělala jsem svůj první chleba. Když jsem ho dávala do slámové formy , kterou jsem našla na půdě babiččiny chalupy, prostoupila mě zvláštní nostalgie. Vrátila jsem se ve vzpomínkách o několik desítek let zpátky.Vybavila se mi prostá světnice s praskajícím dřevem v kamnech , stůl pod oknem, kde seděl děda a máčel si kůry tvrdého chleba do bílého kafe. Viděla jsem sebe, jak se nakláním nad hrnkem horkého mléka a lovím škraloup, který jsem už jako dítě nesnášela. Nebylo nic platné ani babiččino přesvědčování, že škraloup je přece to nejlepší na mléku. Když jsem chleba vyndala na mřížku a ucítila vůni pečeného bochníku, věděla jsem, že to je přesně to, co jsem hledala.

Byla jsem tak nadšená, že jsem hned začala kváskový chléb péct pro hosty penzionu. A pokračuji v tom již čtvrtým rokem. Lidé jsou nadšení, kvásek putuje do různých koutů republiky i do zahraničí. Někteří lidé nevěří, že je možné upéct takový chléb doma, v obyčejné kuchyňské troubě. Kolikrát je musím vzít do kuchyně, aby mi uvěřili, že nemám žádnou profi pec. Že stačí suroviny, měchačka a obyčejná trouba ve které se peče třeba bábovka. A trocha trpělivosti než vychytáte ten správný poměr surovin, dobu kynutí, která je závislá na teplotě v místnosti a dalších okolnostech. Ten výsledek za to stojí! Když se naučíte péct domácí kváskový chléb, už nechcete jít do supermarketu a koupit si to nafučené pečivo, které je mnohdy ze zamrazeného polotovaru, druhý den kyselé a třetí den nepoživatelné. A to nemluvím o éčkách. Martina-Harmonie (1)

Dnes peču kváskový chléb pšenično-žitný, špaldový s vlašskými ořechy, různé chleby se záparou, dýňový, žitný celozrnný, který je tmavý po mouce a nikoliv obarvený karamelem. Letos jsem o velikonocích do pšeničného chleba zamíchala dvě hrsti nasekaných kopřiv. Hosté byli překvapení , co všechno jde do chleba přidat. Úžasné jsou také kváskové mazance, vánočky, bagety a další pečivo. Když jsem viděla jaké nadšení vzbuzuje kváskový chléb, pochopila jsem, že toto je má cesta. Domácí poctivé jídlo. A tak jsem přidala škvařené sádlo, paštiku, med ze smrkových výhonů, pampeliškový, podbělový med, vše s láskou doma vyrobené. Rodina a hosté jsou nadšení a já také, protože to je cíl mého snažení. Spokojená rodina a spokojení hosté. Martina-Harmonie (2)

Dnešní doba přináší nespočet návodů jak si zjednodušit život. Na trhu je ke koupi mnoho polotovarů. Existují společnosti, které vám dovezou jídlo až do domu. Možná vám ušetří čas, ale tu úžasnou vůni, která se line z kuchyně když se vaří, tu vám žádný polotovar ani společnost nevykouzlí.“

Martina Kubešová, Penzion Harmonie

Gabi
Jmenuji se Gabi a věnuji se pečení domácího kváskového pečiva. Již třetím rokem pořádám Kurzy pečení chleba po celé České republice a baví mě předávat tuto nádhernou zkušenost dál. Mám tři děti, žijeme v malé vesničce na Znojemsku nedaleko Vranovské přehrady. Pokud vás můj web, Blog či nabídka kurzů zaujala, ozvěte se. Těším se na Vás.
Komentáře
  1. Martina Kubešová napsal:

    chcete-li se naučit péct kváskový chléb, máte jedinečnou šanci právě u Gabi An Hradecká

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *